|
Č. j.: ÚOHS-R188/2009/VZ-2060/2010/310/JSl |
V Brně dne: 15. února 2010 |
Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 28.12.2009 navrhovatelem
· společností PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a. s., IČ 25309439, se sídlem Zarámí 4077, 760 01 Zlín, za niž jedná Ing. Zdeněk Štěrba, předseda představenstva,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 8.12.2009, č. j. ÚOHS-S214/2009/VZ-13401/2009/520/EMa, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Zlínského kraje, IČ 70891320, se sídlem tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín, zastoupeného MVDr. Stanislavem Mišákem, hejtmanem, učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka stavby – Vsetínská nemocnice a. s. – centralizace vybraných provozů“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 11.5.2009 pod ev. č. 60031220 a opraveno dne 29.5.2009, ve kterém je dalším účastníkem řízení
· vybraný uchazeč – společnost RAPOS, spol. s r. o., IČ 25504487, se sídlem Nerudova 325, 769 01 Holešov, za niž jedná Ing. Petr Vlček, jednatel,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S214/2009/VZ-13401/2009/520/EMa ze dne 8.12.2009
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – Zlínský kraj, IČ 70891320, se sídlem tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín, (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 11.6.2009 pod evidenčním číslem 60031220, ve znění opravy ze dne 29.5.2009, oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka stavby – Vsetínská nemocnice a. s. – centralizace vybraných provozů“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24.6.2009 hodnotící komise vyřadila nabídku uchazeče TM Stav, spol. s r. o., z důvodů neprokázání profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 zákona, jelikož uchazeč nepředložil v zadávací dokumentaci požadované živnostenské oprávnění pro výkon zeměměřičských činností a z důvodů neprokázání ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, neboť subdodavatelem prokázaná kvalifikace neodpovídala podílu plnění vyplývajícího ze smlouvy o poskytnutí subdodávky (§ 51 odst. 4 zákona). Dle zprávy byla jako nejvhodnější vybrána nabídka uchazeče RAPOS, spol. s r. o., IČ 25504487, se sídlem Nerudova 325, 769 01 Holešov (dále jen "vybraný uchazeč"). Zadavatel oznámil výběr nejvhodnější nabídky dopisem ze dne 1.7.2009, který obdržel uchazeč Průmyslové stavby a konstrukce, a. s., IČ 25309439, se sídlem Zarámí 4077, 760 01 Zlín (dále jen "navrhovatel"), dne 13.7.2009. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal navrhovatel námitky ze dne 24.7.2009, které byly zadavateli doručeny dne 27.7.2009. Zadavatel podaným námitkám rozhodnutím ze dne 28.7.2009 nevyhověl, toto rozhodnutí zadavatele bylo navrhovateli doručeno dne 3.8.2009.
3. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 6.8.2009 návrh na zahájení přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad"). Úřad obdržel návrh dne 12.8.2009 a tímto dnem bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno.
II. Napadené rozhodnutí
4. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a dne 8.12.2009 vydal rozhodnutí č.j. ÚOHS-S214/2009/VZ-13401/2009/520/EMa, ve kterém rozhodl o zastavení správního řízení, neboť v šetřeném případě v postupu zadavatele neshledal porušení zákona.
5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že při posouzení otázky, zda je možno číst nabídkové ceny při otevírání obálek, je nutno vycházet ze základních zásad zadávacího řízení (§ 6 zákona), a to zejména z principu transparentnosti. Nabídková cena nepochybně není údajem, který by se uchazeči o veřejnou zakázku nemohli dozvědět již při otevírání obálek s nabídkami, neboť údaj o nabídkové ceně je zadavatel povinen uvádět v dalších dokumentech pořizovaných v zadávacím řízení. Tato skutečnost podle Úřadu vyplývá z ustanovení § 80 odst. 1 zákona, z ust. § 80 odst. 3 zákona i z ust. § 81 odst. 3 písm. c) zákona. Pokud tedy komise přítomným uchazečům sdělí rovněž nabídkové ceny, obsažené v jednotlivých nabídkách, popř. uvede nabídkové ceny do protokolu o otevírání obálek, lze podle Úřadu dospět k závěru, že se nejedná o postup učiněný v rozporu se zákonem, protože ten ve svých ustanoveních výslovně neuvádí, že komise nesmí uchazečům sdělit jednotlivé nabídkové ceny. Při otevírání obálek byly zveřejněny nabídkové ceny všech uchazečů. Tento postup nelze považovat za diskriminační či netransparentní, resp. za nedodržení zásad zakotvených v § 6 zákona. Možná manipulace s jednotlivými nabídkami, na kterou navrhovatel ve svém návrhu upozorňuje, se pak podle Úřadu neprokázala, neboť z dokumentace veřejné zakázky nevyplývá, že by nabídky jevily známky manipulace, přičemž navrhovatel v prvním stupni správního řízení nedoložil žádné návrhy relevantních důkazů, které by toto jeho podezření podpořily.
6. K otázce posouzení nabídkové ceny navrhovatele Úřad uvádí, že zákon zadavateli stanoví, že musí v případě volby hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky, hodnotit nabídky podle jednotlivých zvolených dílčích kritérií, což bylo v daném případě splněno. Hodnotící komise při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudila nabídkovou cenu navrhovatele a nedospěla k názoru, že by se jednalo o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Nabídka navrhovatele tedy byla následně hodnocena podle předem stanovených dílčích kritérií, podle kterých se nabídka navrhovatele umístila na druhém místě v pořadí nabídek, byť obsahovala nejnižší nabídkovou cenu z podaných nabídek.
7. Principem základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky je přitom podle Úřadu právě volba i jiných dílčích kritérií, než je cena, obvykle s ohledem na charakter veřejné zakázky, kdy nemusí být nejnižší poskytnutá cena za požadovaný předmět veřejné zakázky tím nejzásadnějším parametrem pro výběr nejvhodnější nabídky. U veřejných zakázek, kde zadavatel zvolí základním hodnotícím kritériem ekonomickou výhodnost nabídek, tedy může nastat situace, kdy jako ekonomicky nejvýhodnější bude vybrána nabídka s vyšší nabídkovou cenou ve srovnání s ostatními nabídkami. Zadavatel v daném případě dospěl k pořadí jednotlivých nabídek na základě transparentního hodnocení podle předem stanovených dílčích hodnotících kritérií, a to, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek a následně v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky formuloval nadbytečně závěry k dílčímu hodnotícímu kritériu nabídková cena, nelze podle Úřadu považovat za pochybení vedoucí k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.
8. K hodnocení výše sankcí Úřad uvedl, že zadavatel by měl mít jistotu, že nabídka vybraného uchazeče bude obsahovat takové sankční postihy za nedodržení smluvních podmínek, jež odpovídají nákladům nutným na pokrytí možných následků plynoucích z takového porušení smlouvy. Z tohoto důvodu je zadavatelům umožněno stanovit si jako součást kritérií ekonomické výhodnosti nabídek mimo jiné institut smluvních pokut. Zákon pro tyto situace výslovně neupravuje povinnost zadavatele vymezit jím akceptovatelnou úroveň nabízených hodnot, nicméně stanoví zadavateli povinnost uvést v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, přičemž i pro celý zadávací proces platí současně zásada transparentnosti zakotvená v § 6 zákona. Jak potom vyplývá ze zadávací dokumentace, zadavatel si pro postup v rámci hodnocení nabídek stanovil mj. i podmínku, že bude-li hodnotící komise považovat některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů. Pro průkazné, transparentní a přezkoumatelné hodnocení nabídek je nutné, aby zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci jednoznačným způsobem, jak a podle jakých parametrů budou nabídky v jednotlivých kritériích hodnoceny, což v daném případě zadavatel splnil. Všichni potenciální uchazeči znali před podáním nabídek strukturu dílčích hodnotících kritérií vč. jejich vah. Zadavatel nepřiřadil v rámci hodnocení dílčích hodnotících kritérií žádné nabídce 0 bodů, jelikož považoval všechny nabízené hodnoty v rámci hodnocení podle dílčích hodnotících kritérií za přiměřené povaze závazku.
9. S odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 55/2008-63 ze dne 28.4.2009, kde soud konstatoval, že zadavatel svým postupem, kdy nespecifikoval termín „zjevná nepřiměřenost“ hodnoty jiného hodnotícího kritéria než je cena, pak Úřad konstatuje, že zadavatel porušil zákon, neboť zadávací podmínky nebyly v tomto směru dostatečně jasné a rozhodnutí zadavatele bylo fakticky zpětně nekontrolovatelné. V šetřeném případě však zadavatel neaplikoval nepřiměřenou hodnotu při hodnocení dílčích hodnotících kritérií u žádné z předložených nabídek, a proto nedostatečné vymezení toho, jaké hodnoty bude považovat zadavatel v rámci dílčích hodnotících kritérií za „nepřiměřené“, nemohlo mít v tomto konkrétním případě vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
10. Úřad proto neshledal v postupu zadavatele pochybení, které by mělo podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a rozhodl o zastavení správního řízení, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí.
III. Námitky rozkladu
11. Navrhovatel ve svém rozkladu namítá zveřejnění části hodnotícího kritéria (sdělení nabídkových cen uchazečů) komisí pro otevírání obálek. Domnívá se, že vzhledem k váze dalších hodnotících kritérií, která zveřejněna nebyla, se zadavatel vystavil nebezpečí, že na takový postup bude nahlíženo, jako na postup netransparentní. Navrhovatel dále uvádí, že namítal jednak nevhodnost zadávacích podmínek (nevhodnost zadávací dokumentace) a jednak nevhodnost postupu komise při otevírání obálek. Navrhovatel má za to, že význam hodnotících kritérií je zásadní při hodnocení nabídky, tedy i jednotlivé kritérium, pokud tvoří celek s ostatními kritérii, může ovlivnit ostatní kritéria. Tedy buď měl zadavatel zveřejnit všechna hodnotící kritéria při otevírání obálek, nebo neměl zveřejnit kritérium žádné. Komise pro otevírání obálek měla pouze potvrdit, zda nabídky splňují náležitosti podle zákona. Navrhovatel se domnívá, že uvedeným postupem zadavatel porušil zásadu transparentnosti podle § 6 zákona. Navrhovatel uvádí, že v napadeném rozhodnutí se s touto konkrétní námitkou Úřad nevypořádal.
12. V rozkladu navrhovatel dále uvádí, že zadavatel poškodil navrhovatele tím, že konstatoval údajné riziko na straně navrhovatele z důvodu nejnižší ceny a tedy i z důvodu výskytu dodatečných stavebních prací. Takovéto odůvodnění zadavatele je nepřezkoumatelné a tedy i neregulérní a diskriminující. Navrhovatel uvádí, že v napadeném rozhodnutí se s touto námitkou Úřad nevypořádal.
13. Zásadní rozpor se zákonem pak navrhovatel spatřuje v postupu zadavatele při hodnocení nabídek, resp. při hodnocení nepřiměřenosti sankcí. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel pochybil v tom, že kritérium ekonomické výhodnosti staví zadavatel na nepřiměřené nabídce a presumovaném porušení smlouvy uchazečem, který se umístil jako první v pořadí. Navrhovatel uvádí, že výše smluvní pokuty nabídnutá vybraným uchazečem je zjevně nepřiměřená a hodnotící komise měla takové nabídce v tomto dílčím kritéria přiřadit 0 bodů. Hodnotící komise podle navrhovatele nesplnila svoji povinnost, když tuto nabídku řádně nepřezkoumala a hodnocení řádně nezdůvodnila. Hodnotící komise jen formálně nezpracovává nabídky a procentuelně hodnotí kritéria, ale i povinně odůvodňuje veškeré skutečnosti zjištěné při hodnocení nabídek. Navrhovatel má za to, že kritérium ekonomické výhodnosti nemůže být stanoveno na eventuálních sankcích, které může zadavatel uplatnit na uchazeči, nemůže být postaveno na „očekávaném porušení smlouvy“. V žádném případě nejde podle navrhovatele o „možnost“ či „očekávanou ekonomickou výhodnost“, ale o zákonem požadovanou „ekonomickou výhodnost nabídky“ stanovenou § 78 odst. 1 zákona. Podle navrhovatele nelze nabízet zajištění povinnosti způsobem nebo v rozsahu nepožívajícím právní ochrany, kdy je takové zajištění povinnosti smluvní pokutou ze zákona neplatným.
14. Navrhovatel v rozkladu dále cituje podmínku zadavatele uvedenou v bodě 19.6 zadávací dokumentace a to, že „…bude-li hodnotící komise považovat některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů“. Tato doplňující podmínka k možnosti kontumace uchazeče udělením 0 bodů není podle současné judikatury sama o sobě přípustná. Navrhovatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28.4.2009, sp. zn. 62 Ca 55/2008-63, kde je uvedeno, že pokud není v zadávací dokumentace uvedeno, co zadavatel míní termínem „zjevná nepřiměřenost“, je evidentní, že zadávací dokumentace není jednoznačná, přesná a srozumitelná, což již samo o sobě představuje důvod pro závěr, že je zadávací řízení nezákonné. Konstatace Úřadu v napadeném rozhodnutí o „neaplikaci“ nepřiměřené hodnoty je podle navrhovatele irelevantní, neboť vadou trpí samotná zadávací dokumentace a v tomto případě Úřad v napadeném rozhodnutí provedl chybný výklad tohoto judikátu.
15. Závěrem rozkladu navrhovatel požaduje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že se návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 12.8.2009 vyhovuje v plném rozsahu.
IV. Řízení o rozkladu
16. Správní orgán prvního stupně určil usnesením č.j. ÚOHS-S214/2009/VZ-16810/2009/520/EMa ze dne 30.12.2009 ostatním účastníkům řízení lhůtu pěti dnů k vyjádření k podanému rozkladu. Ve stanovené lhůtě ani po jejím uplynutí se žádný z účastníků řízení k rozkladu nevyjádřil.
17. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
18. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
19. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S214/2009/VZ-13401/2009/520/EMa ze dne 8.12.2009 rozhodl o zastavení správního řízení, neboť v postupu zadavatele neshledal porušení zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Stejně tak je správné rozhodnutí Úřadu o tom, že zadavatel není povinen hradit náklady řízení. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
20. K námitce navrhovatele, že se Úřad nevypořádal s jeho námitkou týkající se zveřejnění nabídkových cen při otevírání obálek uvádím, že toto tvrzení se nezakládá na pravdě, neboť je odmítnutí této námitky dostatečně rozvedeno v odůvodnění napadeného rozhodnutí, a to na jeho stranách 9 - 11. K tomu dodávám, že při posouzení otázky, zda je možno číst nabídkové ceny při otevírání obálek, je nutno vycházet ze základních zásad zadávacího řízení (§ 6 zákona), a to zejména z principu transparentnosti. Nabídková cena nepochybně není údajem, který by se uchazeči o veřejnou zakázku nemohli dozvědět již při otevírání obálek s nabídkami, neboť údaj o nabídkové ceně je zadavatel povinen uvádět v dalších dokumentech pořizovaných v zadávacím řízení. Tato skutečnost, mj. vyplývá z ustanovení § 80 odst. 1 zákona a z ustanovení § 80 odst. 3 zákona a eventuálně i z ustanovení § 81 odst. 3 písm. c) zákona.
21. K výše uvedenému dále uvádím, že pokud komise přítomným uchazečům sdělí nabídkové ceny, obsažené v jednotlivých nabídkách, popř. uvede nabídkové ceny do protokolu o otevírání obálek, lze dospět k závěru, že se nejedná o postup učiněný v rozporu se zákonem, protože ten ve svých ustanoveních výslovně neuvádí, že komise nesmí uchazečům sdělit jednotlivé nabídkové ceny. Při otevírání obálek pak byly v daném případě zveřejněny nabídkové ceny všech uchazečů, a proto tento postup nelze považovat za diskriminační či netransparentní, resp. jeho užití není nedodržením zásad zakotvených v ust. § 6 zákona. Zadavatel hodnotil nabídky uchazečů podle předem stanovených dílčích hodnotících kritérií a podle předem stanoveného způsobu hodnocení. Námitka navrhovatele stran jeho tvrzeného poškození postupem zadavatele, kdy při otevírání obálek měl zadavatel označit nabídku navrhovatele jako rizikovou, nemůže v tomto rozkladovém řízení obstát, neboť měl-li navrhovatel jakékoliv pochyby o zákonnosti postupu zadavatele při otevírání obálek s nabídkami, měl možnost proti tomuto úkonu zadavatele podat u něj námitky, což se ovšem v projednávaném případě nestalo. Nehledě na tuto skutečnost však přesto shledávám postup Úřadu při následném přezkoumání úkonů zadavatele, kdy nebylo zjištěno jakékoli porušení zákona mající vliv na výběr nejvhodnější nabídky, jako správný.
22. Skutečnost, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek a následně v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel formuloval ve skutečnosti nadbytečné závěry k dílčímu hodnotícímu kritériu nabídková cena, nelze považovat za pochybení vedoucí k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky a musím se tedy ztotožnit se závěrem Úřadu, že zveřejnění nabídkových cen nemohlo mít vliv na hodnocení nabídek. Zadavatel totiž zmiňované riziko spočívající ve výskytu dodatečných stavebních prací uvedl pouze jako písemný komentář k výsledku hodnocení podaných nabídek ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, přičemž v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uvedl některé závěry hodnotící komise nad rámec údajů, které mu zákon ukládá v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uvést. Zadavatel v zadávací dokumentaci pod bodem 19.3.1. uvedl, že „dílčí hodnotící kritérium, u nějž je nejvýhodnější minimální hodnota se hodnotí tak, že nejnižší hodnotě je přiřazeno 100 bodů. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky“. Analogicky byl uveden princip hodnocení pro dílčí hodnotící kritérium, u nějž je nejvýhodnější maximální hodnota. Samotná konstatace možného rizika plynoucího z nabídkové ceny navrhovatele nebyla a ani nemohla být, vzhledem k předem zvoleným dílčím hodnotícím kritériím a předem danému způsobu hodnocení, ovlivňujícím faktorem při hodnocení nabídek uchazečů.
23. K postupu zadavatele při hodnocení nepřiměřenosti sankcí odkazuji na odůvodnění napadeného rozhodnutí a dále uvádím, že zadavatel si pro postup v rámci hodnocení nabídek stanovil mj. i podmínku, že bude-li hodnotící komise považovat některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů. Zadavatel, resp. hodnotící komise však nepřiřadila v rámci hodnocení dílčích hodnotících kritérií žádné nabídce 0 bodů, jelikož považovala všechny nabízené hodnoty v rámci hodnocení podle dílčích hodnotících kritérií za přiměřené povaze závazku. I kdyby tedy samotná zadávací podmínka možnosti nulového hodnocení jednotlivého dílčího hodnotícího kritéria byla ve světle judikatury, relevantní v době rozhodování případu Úřadem (rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 55/2008-63 ze dne 28.4.2009), nezákonná, tím, že zadavatel tuto podmínku u žádné z nabídek neaplikoval, nemohlo a priori dojít k porušení zákona.
24. Nad rámec výše uvedeného podotýkám, že po vydání napadeného rozhodnutí byly závěry Krajského soudu v Brně, vyslovené v rozsudku č. j. 62 Ca 55/2008-63 ze dne 28.4.2009, moderovány rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6.11.2009 tím způsobem, že zadavatel může v zadávací dokumentaci v dílčím kritériu, vyjma kritéria ceny, stanovit, že některou hodnotu považuje za zjevně nepřiměřenou. Přestože se podle Nejvyššího správního soudu jedná o tzv. neurčitý pojem, nelze ho apriorně považovat za nejasný a nejednoznačný. Jednak ho dříve účinná vyhláška k zákonu o veřejných zakázkách používala, jednak je jeho vnitřní obsah určován odkazem na určitou zakázku, která má být zadána a také vlastním obsahem plnění konkrétní veřejné zakázky. Postup zadavatele, kdy stanovil, že v případě zjevné nepřiměřenosti dílčího kriteria bude přiděleno v tomto parametru hodnocení 0, nelze bez dalšího automaticky označit za diskriminační a vedoucí k netransparentnímu hodnocení nabídky. Posouzení zjevné nepřiměřenosti může spočívat v jednotlivém konkrétním případě zejména na povaze předmětu plnění, daném čase a místních podmínkách a především ale na ekonomické stránce nabídky vymezující zjevně nepřiměřené náklady nebo třeba nesplnitelné technické a technologické postupy. Potom je zcela v intencích přezkumné činnosti Úřadu posoudit pouze odůvodnění verdiktu odborné komise spočívající v tom, proč některé kriterium považovala za zjevně nepřiměřené a přiřadila mu hodnocení 0. V každém případě však v souladu se shora označeným judikátem považuji za nepřípustné přezkoumávání vlastních úvah hodnotící komise. V posuzovaném případě byl dodržen tento základní postup, zdůvodnění hodnotící komise se jeví jako správné a z tohoto důvodu nespatřuji v tomto ohledu nezákonnost postupu zadavatele, neboť nedostatečné vymezení toho, jaké hodnoty bude považovat zadavatel v rámci dílčích hodnotících kritérií za „nepřiměřené“, nemohlo mít v tomto konkrétním případě vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Ve zbytku odkazuji na obsah napadeného rozhodnutí.
25. Uzavírám tedy, že Úřad postupoval v souladu s právními předpisy, když rozhodl o zastavení správního řízení, neboť v postupu zadavatele neshledal porušení zákona. Ze stejného důvodu je správný i výrok o náhradě nákladů správního řízení.
VI. Závěr
26. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a napadené rozhodnutí je správné rovněž v intencích právního názoru vysloveného v rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6.11.2009, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.
27. Vzhledem k výše uvedenému, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Zlínský kraj, tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín
2. PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a. s., Zarámí 4077, 760 01 Zlín
3. RAPOS, spol. s r. o., Nerudova 325, 769 01 Holešov
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy