Prostřednictvím zadávání veřejných zakázek dochází k výdeji značné části veřejných prostředků. Postup při zadávání veřejných zakázek a při uzavírání koncesních smluv upravují v současně době zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení. Smyslem těchto zákonů je zajistit takovou praxi, která by zabezpečovala volnou a svobodnou soutěž mezi dodavateli zakázek a současně provedení výběru nejvhodnější nabídky transparentním způsobem bez diskriminace uchazečů. Dohled nad dodržováním zákona o veřejných zakázkách vykonává ÚOHS od roku 1995.
Sekce veřejných zakázek se zabývá zejména řešením návrhů dodavatelů směřujících proti možnému nesprávnému postupu zadavatelů podle zákona o veřejných zakázkách či koncesního zákona ve správních řízeních. Sekce má čtyři odbory, které samostatně řeší jednotlivé případy, odbor kontroly navíc vykonává i činnosti podle zákona o státní kontrole. Neméně zanedbatelnou činností sekce veřejných zakázek je činnost metodická, realizovaná především prostřednictvím odpovědí na dotazy.
Ve správním řízení Úřad rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky (resp. koncese) postupoval v souladu se zákonem. Průběh správního řízení, pokud není zákonem o veřejných zakázkách či koncesních smlouvách stanoveno jinak, se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Správní řízení je zahájeno na návrh dodavatele nebo z moci úřední. Proti prvostupňovému rozhodnutí Úřadu je možno podat rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu.
Na základě podnětů fyzických či právnických osob (např. občané, Policie ČR, ministerstva) Úřad přezkoumává dokumentace o veřejných zakázkách. Pokud získá pochybnosti o zákonnosti úkonů zadavatele, zahajuje správní řízení z moci úřední (viz výše). Pokud pochybnosti neshledá, sděluje své závěry (výsledek šetření) pisateli podnětu i zadavateli.
Úřad je oprávněn rovněž provádět kontroly podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Kontroly jsou prováděny většinou na základě plánu kontrolní činnosti. Kontrolované subjekty jsou vybírány na základě poznatků Úřadu získaných zejména při vedení správní řízení nebo šetření podnětů. O výsledku kontroly je zpracován kontrolní protokol. V případě zjištění nedostatků je zahájeno správní řízení.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže poskytuje zadavatelům i dodavatelům podporu mj. i formou odpovědí na dotazy. Byť Úřad není ze zákona povinen odpovídat na dotazy, považuje poskytování výkladových stanovisek za prospěšné a důležité v rámci prevence porušování zákona.
V posledním roce se však doba vyřizování dotazů prodloužila, a to v důsledku velkého nárůstu počtu správních řízení a podnětů, které je Úřad povinen řešit přednostně. V neposlední řadě došlo i k podstatnému nárůstu v počtu samotných dotazů. V současné době tak není z kapacitních důvodů reálně možné vyřizovat dotazy obratem či v řádu několika dnů od jejich obdržení.
Úřad nemůže nahrazovat funkci zadavatele při řešení konkrétních problémů v procesu zadávání veřejných zakázek a předem schvalovat či určovat postupy zadavatelů, neboť by se v pozdější době mohl dostat do situace, kdy by sám přezkoumával svá vlastní doporučení.
V důsledku uvedeného se Úřad bude v nadcházejícím období věnovat dotazům pouze obecného a metodického charakteru.
Současný legislativní rámec odráží platné směrnice ES, avšak tak jako u většiny poměrně nových právních úprav i stávající zákon vyžaduje legislativní změny, které vyplývají z jeho praktické aplikace. Úřad při své činnosti sbírá zkušenosti, které jsou podkladem pro věcnou novelizaci zákona, na které spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj, které je gestorem legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek.
23/9/2009