Nejčastější dotazy
Jak je konkrétně možné chápat jednotlivé znaky definující veřejnou podporu ve smyslu článku 87 Smlouvy o založení ES?
Smlouva o založení ES definuje čtyři základní znaky veřejné podpory:
- poskytování veřejných prostředků,
- zvýhodňování podnikání či odvětví výroby,
- narušení nebo hrozba narušení hospodářské soutěže a
- ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU.
Pokud některý z těchto čtyř znaků není splněn, pak se o veřejnou podporu nejedná.
- ad 1. Za veřejné prostředky musí být považovány i prostředky z rozpočtu krajů, obcí a měst. Poskytnutím veřejných prostředků nemusí být myšleno jen přímo jejich vyplacení ve formě dotace, ale například i odpuštění některých plateb, navýšení základního jmění, převod majetku za nižší než tržní cenu apod.
- ad 2. Podnikáním se v kontextu práva o veřejné podpoře rozumí provozování ekonomické činnosti – nabízení služeb a zboží na trhu, a to bez ohledu na právní formu subjektu. K ovlivnění podnikání tak může dojít i u subjektů plně vlastněných a kontrolovaných městy a obcemi, příspěvkových organizací, atd. Takové subjekty jsou pak příjemci veřejné podpory pokud činnost, na kterou čerpají podporu z veřejných zdrojů, vykonávají na trhu v rámci hospodářské soutěže s ostatními hospodářskými subjekty.
- ad 3. a 4. Jak vyplývá z judikatury ESD, není nutné prokázat skutečný dopad poskytnuté podpory na obchod mezi členskými státy a skutečné narušení hospodářské soutěže, stačí, když podpora může ovlivnit tento obchod a narušit hospodářskou soutěž. Ani poměrně malá výše podpory nebo poměrně malá velikost podniku, který je příjemcem, nevylučuje a priori možnost, že je obchod mezi členskými státy ovlivněn. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je tzv. podpora de minimis dle Nařízení Evropské komise č. 69/2001, která činí 100 000 EUR pro jednoho příjemce v období tří po sobě následujících let. Předpokládá se, že poskytnutím podpory de minimis nedochází k narušení hospodářské soutěže, a proto za veřejnou podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení ES není považována a může být poskytnuta bez povolení ze strany Evropské komise.
Je financování výstavby infrastruktury z prostředků státu, krajů či měst a obcí nutné chápat jako poskytnutí zakázané veřejné podpory?
V prvé řadě je nutné rozlišovat mezi výstavbou obecné infrastruktury, která bude sloužit na nediskriminační bázi předem neurčenému počtu uživatelů (silnice, neplacená parkoviště, páteřní rozvody, volně přístupná dětská hřiště apod.) a výstavbou infrastruktury, která je přizpůsobena konkrétnímu projektu a bude využívána jen konkrétními uživateli – podniky či vlastníky domů (např. silnice nebo parkoviště před sídlem jedné společnosti, které slouží pouze pro její potřeby, přípojky od páteřní infrastruktury k jednotlivým domům, placená garážová stání, prostory určené pouze pro obyvatele domů). V případě investic města do obecné infrastruktury je možné říci, že se nejedná o poskytnutí veřejné podpory, avšak příspěvek města na výstavbu druhého typu infrastruktury snižuje náklady, které by společnost budující či využívající infrastrukturu musela běžně hradit sama a může představovat veřejnou podporu. Taková veřejná podpory, překračující hranici podpory de minimis, pak musí být povolena Evropskou komisí.
Může společnost, která obdržela investiční pobídku požádat o dotaci z Operačního programu, popř. ze Strukturálních fondů EU?
Společnost, která obdržela investiční pobídku může požádat o dotaci v jiném programu podpory, tedy i o dotaci z OP. Je nutné rozlišovat, zda se jedná o stejný projekt (stejné vhodné náklady), pak je nutné jednotlivé podpory sčítat a součet podpor nesmí překročit maximální povolenou míru veřejné podpory. Pokud se jedná o různé projekty, může společnost obdržet (vedle investičních pobídek) podporu dle podmínek programu OP.
Město má podíl v obchodních společnostech, založených dle obchodního zákoníku. Tyto společnosti mají různé předměty podnikání a také podíl města v těchto společnostech je různý (od 10 do 100%). Pokud takové společnosti poskytne město (na základě rozhodnutí zastupitelstva) finanční dotaci, např. na úhradu provozních nákladů, jedná se o veřejnou podporu?
Veřejná podpora je v souladu s čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství definována čtyřmi znaky, které musí být splněny současně, aby se v daném případě jednalo o veřejnou podporu. Zaprvé, podpora musí být poskytována z veřejných prostředků (státu, města, organizace spravující veřejné prostředky apod.), dále musí zvýhodňovat podnikání či odvětví výroby, musí narušovat či hrozit narušením hospodářské soutěže a musí ovlivňovat obchod mezi členskými státy EU.
Pokud obchodní společnost čerpá od města dotaci či jinou formu podpory, přičemž město je úplným či částečným vlastníkem této společnosti, nejednalo by se o veřejnou podporu, která podléhá schválení Evropské komise v následujících případech:
- poskytování prostředků městem odpovídá tržnímu chování, tj. takovému chování, které by za stejných podmínek bylo obvyklé u tržně uvažujícího investora
- prostředky jsou obchodní společnosti vypláceny z titulu zajišťování služby ve veřejném zájmu, přičemž závazek obchodní společnosti vykonávat veřejnou službu (1) musí být jasně definován národní legislativou a/nebo licencí, (2) předem musí být objektivním a transparentním způsobem stanoveny parametry, na jejichž základě je kalkulována kompenzace, (3) kompenzace nesmí přesahovat výši nutnou k pokrytí části či veškerých nákladů, které vznikly v souvislosti s plněním závazku veřejné služby, přičemž musí být zohledněny relevantní příjmy a v přiměřené výši zisk za plnění tohoto závazku, (4) jestliže podnik, který plní závazek veřejné služby, nebyl vybrán na základě výběrového řízení v souladu s procedurou veřejných zakázek, pak nezbytná výše kompenzace musí být určena na základě analýzy nákladů, které by vznikly zavedenému podniku při plnění závazků veřejné služby, přitom musí být zohledněny relevantní příjmy a v přiměřené výši zisk za plnění těchto závazků
- obchodní společnost čerpá od města prostředky na činnost, která je nekomerčního charakteru, přičemž musí být pro tyto účely vedeno oddělené účetnictví, aby nemohlo dojít k přelévání takto poskytnutých prostředků do jiných komerčně zaměřených aktivit
- prostředky jsou poskytovány v souladu s Nařízením Evropské komise č. 69/2001 ze dne 12. 1. 2001 o podpoře de minimis.
Jako nezisková organizace pořádáme vzdělávací a rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané osoby, na které dostáváme dotace od krajského úřadu. Je takto poskytnutá dotace považována za veřejnou podporu ve smyslu příslušných předpisů EU?
Dle ustanovení odst. 6 preambule Nařízení č. 68/2001 o podpoře školení, podpora na vzdělávání či rekvalifikaci nezaměstnaných osob nepředstavuje dotace na vzdělávací a rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané osoby zakázanou veřejnou podporu, neboť nesměřuje ke zvýhodnění určitých podniků či odvětví. Pokud by však podpora poskytovaná z veřejných prostředků spolu s poplatky vybranými od účastníků kurzu přesáhla náklady, které by společnosti pořádající kurz vznikly ( i v případě, že se jedná o neziskovou organizaci), tento „přeplatek“ by pak představoval veřejnou podporu. Právní forma příjemce podpory není podstatná z hlediska naplnění znaků veřejné podpory.
Jsou dotčena pravidla EU týkající se veřejné podpory v případě finančních prostředků pocházejících se strukturálních fondů EU?
Poskytování prostředků ze strukturálních fondů EU zpravidla podléhá pravidlům o veřejné podpoře. Zákaz veřejné podpory, resp. příslušné výjimky z tohoto zákazu je nutné aplikovat u prostředků EU stejně jako v případě státních prostředků.